Odpovědnost za vadný výrobek od 9. prosince 2026: co nový slovenský zákon znamená pro software a aplikace

Odpovědnost za vadný výrobek se na Slovensku od 9. prosince 2026 týká i softwaru. Nový slovenský zákon č. 242/2026 Z. z. výslovně uvádí, že za výrobek se považuje i software, a výrobcem je i firma, která si výrobek nechá navrhnout nebo vyrobit, nebo ho označí svým jménem. Pokud tedy nabízíte lidem na Slovensku vlastní aplikaci a ta jim způsobí škodu, můžete za ni odpovídat bez ohledu na zavinění. Smlouvou ani podmínkami používání se této odpovědnosti vůči poškozenému nezbavíte. Nová pravidla platí pro výrobky uvedené na trh nebo do provozu od 9. prosince 2026.

Jde o slovenský zákon: týká se vás, pokud nabízíte aplikaci, klientský portál nebo zařízení se softwarem zákazníkům na Slovensku. Zákon přebírá evropskou směrnici; jak ji převedla do práva Česká republika, tento článek neřeší. Níže najdete, kdy jste podle slovenského zákona výrobcem, za jakou škodu se odpovídá, proč jsou důležité bezpečnostní aktualizace a co připravit do prosince. Je to podobný typ změny jako tlačítko pro odstoupení od smlouvy u e-shopů: zákon platí pro všechny a technika se mu musí přizpůsobit. Pokud aplikaci teprve plánujete, podívejte se, jak stavíme webové aplikace na míru s plánem aktualizací od začátku. Článek vysvětluje text zákona, není právním poradenstvím.

Odpovědnost za vadný výrobek: co přináší slovenský zákon č. 242/2026 Z. z.

Nový zákon nahrazuje slovenský zákon z roku 1999 a výslovně pokrývá i software, digitální služby a online platformy.

Slovenská Národní rada schválila zákon č. 242/2026 Z. z. o odpovědnosti za škodu způsobenou vadným výrobkem 17. září 2026. Ve Sbírce zákonů Slovenské republiky vyšel 6. října 2026 a účinnosti nabývá 9. prosince 2026. Ruší dosavadní slovenský zákon č. 294/1999 Z. z. a přebírá evropskou směrnici (EU) 2024/2853 o odpovědnosti za vadné výrobky. Směrnice je evropská, takže podle ní upravují své zákony všechny členské státy.

Podstata zůstává: za škodu, kterou vadný výrobek způsobí fyzické osobě, odpovídá výrobce. Zákon k ní přidává pojmy, které ji napojují na digitální svět.

Pojem v zákoně	Co říká zákon	Co to znamená pro firmu s aplikací
Výrobek (§ 2 písm. a)	Movitá věc, za výrobek se považuje i software	Aplikace je výrobek stejně jako zařízení
Související služba (§ 2 písm. c)	Digitální služba, bez které by výrobek neplnil alespoň jednu svou funkci	Například online služba, bez které by aplikace nebo zařízení ztratily část funkcí
Výrobce (§ 2 písm. f)	I ten, kdo si výrobek nechá navrhnout nebo vyrobit, nebo ho označí svým jménem či značkou	Firma, která si nechala aplikaci vyvinout a nabízí ji pod svou značkou
Kontrola výrobce (§ 2 písm. g)	Výrobce dodává aktualizace softwaru sám nebo přes třetí osobu, nebo je dodávat umí	Dokud aplikaci aktualizujete, je stále pod vaší kontrolou
Podstatná změna (§ 2 písm. h)	Například změna po uvedení na trh, kterou výrobce nepředpokládal a která vytváří nové nebezpečí nebo zvyšuje riziko	Kdo výrobek po takové změně mimo kontrolu výrobce zpřístupní, odpovídá za škodu (§ 6 odst. 6)

Software je výrobek: kdy jste výrobcem i vy

Výrobcem není jen vývojář, ale i firma, která si aplikaci objedná a nabízí ji pod vlastním jménem.

To je pro běžnou firmu nejdůležitější bod. Zákon v § 2 písm. f) považuje za výrobce i osobu, která si výrobek nechá navrhnout nebo vyrobit, nebo se jeho označením svým jménem, ochrannou známkou či jiným znakem prezentuje jako výrobce. Pokud si tedy necháte u studia postavit rezervační aplikaci, věrnostní appku nebo klientský portál a nabízíte ho zákazníkům na Slovensku pod svou značkou, můžete být pro poškozeného výrobcem vy.

Směrnice v recitálu 13 doplňuje, že software je výrobkem bez ohledu na způsob dodání: ať je uložený v zařízení, běží v cloudu, nebo se dodává jako služba (SaaS). Výslovně zmiňuje i aplikace a systémy umělé inteligence. Za výrobek se naopak nepovažují samotné informace, tedy obsah digitálních souborů jako mediální soubory nebo e-knihy, ani samotný zdrojový kód. Samotné texty a obrázky na webu jsou tedy spíš informace, kdežto aplikace je software.

Dvě další skupiny, které zákon jmenuje:

• Open-source software. Zákon se nevztahuje na svobodný software s otevřeným zdrojovým kódem, který byl vyvinut nebo dodán mimo obchodní činnost (§ 1 odst. 2). Pokud však takovou knihovnu zabudujete do vlastního komerčního produktu, za škodu podle recitálu 15 směrnice odpovídáte vy, ne autor knihovny.
• Online platformy. Poskytovatel online platformy, přes kterou spotřebitelé uzavírají smlouvy na dálku s obchodníky, může za splnění podmínek odpovídat jako distributor (§ 6 odst. 5). Distributor odpovídá, když nelze zjistit odpovědnou osobu usazenou v EU a on ji do jednoho měsíce od žádosti poškozeného neurčí (§ 6 odst. 4).

Odpovědnost za vadný výrobek: za jakou škodu ano a za jakou ne

Zákon chrání fyzické osoby a jejich soukromý majetek a data, ne majetek a data používané výhradně k podnikání.

Nárok má fyzická osoba, které vadný výrobek způsobil škodu (§ 3). Paragraf 4 přesně vyjmenovává, o jakou škodu jde. Pro software je důležitá hlavně třetí položka: zničení nebo poškození dat.

Druh škody (§ 4 odst. 1)	Zákon ji kryje	Výjimka
Usmrcení nebo poškození zdraví	Ano, včetně lékařsky uznaného poškození duševního zdraví	Bez výjimky
Poškození nebo zničení majetku	Ano	Samotný vadný výrobek a majetek používaný výhradně k podnikání nebo výkonu povolání
Zničení nebo poškození dat	Ano	Data používaná k podnikání nebo výkonu povolání

Pro praxi z toho plyne jednoduché třídění. Interní nástroj, se kterým pracují jen vaši zaměstnanci nad firemními daty, má k tomuto režimu většinou daleko, pokud nemůže ohrozit zdraví. Aplikace pro spotřebitele, která spravuje jejich soukromá data, ovládá zařízení v domácnosti nebo souvisí se zdravím, je přesně to, na co zákon míří. Zákon zároveň v § 3 odst. 2 zachovává i jiné nároky na náhradu škody, například podle slovenského občanského zákoníku.

Aktualizace softwaru: kdy se odpovědnosti nezbavíte

Dokud aplikaci umíte aktualizovat, je pod vaší kontrolou, a chybějící bezpečnostní aktualizace může založit vaši odpovědnost.

U fyzického výrobku se vadnost posuzuje hlavně k okamžiku, kdy ho výrobce uvedl na trh. Software se ale mění i po spuštění. Zákon proto u výrobku, který zůstává pod kontrolou výrobce, přihlíží k době, kdy kontrolu výrobce opustil (§ 5 odst. 2 písm. e). Pod kontrolou je podle § 2 písm. g) i výrobek, ke kterému výrobce umí dodávat aktualizace sám nebo přes třetí osobu.

Nejsilnější ustanovení je § 7 odst. 4. Výrobce se běžně může bránit tím, že vada v době uvedení na trh pravděpodobně neexistovala. Tato obrana však neplatí, pokud vadu způsobil software včetně jeho aktualizace, související služba, podstatná změna nebo nezajištění aktualizace softwaru potřebné k zachování bezpečnosti, pokud jsou pod kontrolou výrobce. Jinými slovy: zanedbaná bezpečnostní oprava není jen technický dluh, ale i právní riziko.

Při posuzování vadnosti zákon v § 5 odst. 2 přihlíží mimo jiné k:

• požadavkům na bezpečnost výrobků včetně kybernetické bezpečnosti,
• schopnosti výrobku dále se učit nebo získávat nové vlastnosti po uvedení na trh, což se týká hlavně AI funkcí,
• rozumně předvídatelnému vlivu jiných výrobků, se kterými se ten váš používá nebo propojuje,
• pokynům k instalaci, používání a údržbě.

Zákon obsahuje i dvě uklidňující pravidla. Výrobek se nepovažuje za vadný jen proto, že později vyšla lepší verze (§ 5 odst. 3). A výrobce se zbaví odpovědnosti, pokud stav vědeckých a technických poznatků v rozhodné době neumožňoval vadu zjistit (§ 7 odst. 1 písm. e). Smlouvou si však nepomůžete: § 8 říká, že odpovědnost vůči poškozenému nelze vyloučit ani omezit a jednostranné prohlášení nebo dohoda, která to dělá, je neplatná. Věta v podmínkách používání „za škody neodpovídáme“ vás tedy před tímto zákonem neochrání. Jak moc záleží na pravidelných opravách, popisuje i náš článek o bezpečnosti WordPress webu, který platí i mimo WordPress.

Důkazy a lhůty: proč se vyplatí mít dokumentaci

Soud může nařídit zpřístupnění důkazů a u složitého softwaru vadu předpokládat, takže dokumentace vývoje a aktualizací je vaše obrana.

Žalobce musí prokázat vadnost, škodu a příčinnou souvislost (§ 15 odst. 1). Zákon mu však výrazně pomáhá:

• Zpřístupnění důkazů (§ 14). Pokud žalobce předloží dostatečné důkazy, soud na jeho návrh uloží žalovanému zpřístupnit důkazy, kterými disponuje. U obchodního tajemství soud zvažuje přiměřenost a může přijmout opatření k zachování důvěrnosti.
• Domněnka vadnosti (§ 15 odst. 2). Výrobek se považuje za vadný, pokud žalovaný důkazy nezpřístupní, pokud nesplňuje předepsané požadavky na bezpečnost nebo pokud škodu způsobilo zjevně nesprávné fungování při běžném používání.
• Technická složitost (§ 15 odst. 4). Pokud má žalobce kvůli technické nebo vědecké složitosti mimořádné potíže vadu prokázat, stačí mu prokázat, že je pravděpodobná. U softwaru a AI je to reálný scénář.

Domněnky lze vyvrátit (§ 15 odst. 5) a nejlépe se to dělá tím, co máte zdokumentované: testy, posouzení rizik, záznamy o vydaných aktualizacích a o tom, kdy jste opravili nahlášenou chybu. Pokud odpovídá více osob, například výrobce aplikace a výrobce komponenty, odpovídají společně a nerozdílně (§ 9).

Lhůta	Délka	Od kdy běží
Promlčení nároku (§ 12)	3 roky	Ode dne, kdy se poškozený dozvěděl nebo mohl dozvědět o škodě, vadě a odpovědné osobě
Zánik práva (§ 13 odst. 1)	10 let	Od uvedení výrobku na trh nebo do provozu, případně od zpřístupnění po podstatné změně
Zánik při opožděném poškození zdraví (§ 13 odst. 2)	25 let	Od stejného okamžiku jako u desetileté lhůty

Co udělat do 9. prosince 2026: postup pro firmy s aplikací

Zjistěte, zda jste výrobcem, a nastavte aktualizace a dokumentaci tak, aby obstály i před soudem.

Podle přechodného ustanovení (§ 17) se nový zákon vztahuje na výrobky uvedené na trh nebo do provozu od 9. prosince 2026. Na starší výrobky se použijí předpisy účinné do 8. prosince 2026. Jak se posoudí aplikace spuštěná před tímto dnem, kterou pak dál aktualizujete, text zákona výslovně neřeší. To je otázka pro vašeho právníka, ne pro vývojáře. Z technické stránky se však vyplatí připravit toto:

1. Seznam produktů. Sepište aplikace, portály a zařízení, které nabízíte fyzickým osobám pod svým jménem. Interní nástroje si označte zvlášť.
2. Seznam komponent. Sepište knihovny, externí API a služby třetích stran, bez kterých aplikace nefunguje. Při vadě komponenty může odpovídat i její výrobce (§ 6 odst. 2), vás to ale vůči poškozenému neochrání.
3. Plán bezpečnostních aktualizací. Určete, kdo je dělá, jak rychle a jak dlouho. Bezpečné nasazování změn se stagingem a návratem zpět popisuje článek o aktualizacích se stagingem a rollbackem.
4. Dokumentace. Uchovávejte posouzení rizik, výsledky testů, záznamy o vydáních a o řešení nahlášených chyb. Ve sporech o vadnost rozhoduje to, co umíte prokázat.
5. Pokyny pro uživatele. Zákon při posuzování vadnosti přihlíží k označení a pokynům k používání a údržbě. Mějte je srozumitelné a aktuální.
6. AI funkce pod dohledem. Pokud aplikace používá model, který se učí nebo mění chování, sledujte, co dělá po nasazení. Zákon s touto schopností výslovně počítá.
7. Smlouva s dodavatelem vývoje. Vůči poškozenému odpovědnost omezit nelze. Jak si ji rozdělíte s dodavatelem a kdo bude aplikaci udržovat, je věc vaší smlouvy, kterou nechte posoudit právníkem.

Jak to vypadá v praxi

Z naší praxe vidíme, že největší riziko není samotný kód, ale aplikace, o kterou se po spuštění nikdo nestará. Typicky jde o appku, kterou postavil externí dodavatel, firma ji nabízí pod svou značkou a aktualizace závislostí se dělají jen tehdy, když se něco pokazí. Podobně dopadají i aplikace poskládané rychle přes AI nástroje, o kterých píšeme v checklistu první pomoci pro vibe-coded weby. Podle nového zákona je právě takový stav, tedy výrobek pod vaší kontrolou bez bezpečnostních oprav, situace, ve které se odpovědnosti těžko zbavíte.

Jak to řešíme v Denvě: aplikaci nasadíme a otestujeme na reálných datech, přístupy i kód předáme vám a po spuštění umíme podle potřeby nastavit průběžnou péči i další rozvoj. Když budete chtít něco doplnit, navážeme na hotové, nestavíme od nuly.

Kdy to zvládnete sami a kdy s námi

Zvládnete sami, pokud:

• nabízíte jen prezentační web a interní nástroje pro vlastní zaměstnance,
• máte vlastního vývojáře, který aktualizace dělá pravidelně a zapisuje si je,
• seznam produktů a komponent umíte sepsat za jedno odpoledne.

Vyplatí se přizvat nás, pokud:

• nabízíte zákazníkům vlastní aplikaci nebo portál a původní dodavatel se o ni už nestará,
• nevíte, jaké knihovny a služby třetích stran aplikace používá a kdy byly naposledy aktualizované,
• chystáte novou aplikaci na slovenský trh po 9. prosinci 2026 a chcete plán aktualizací a dokumentaci od začátku.

Závěr

Odpovědnost za vadný výrobek podle slovenského zákona od 9. prosince 2026 dělá ze softwaru plnohodnotný výrobek. Firma, která nabízí lidem vlastní aplikaci, může být výrobcem, i když ji sama neprogramovala, a smlouvou se této odpovědnosti vůči poškozenému nezbaví. Rozhodovat bude hlavně to, zda aplikaci udržujete bezpečnou a zda to umíte doložit. Pokud si nejste jistí, kde vaše aplikace stojí, ozvěte se nám přes nezávaznou konzultaci. Technickou stránku projdeme s vámi, právní nechte na advokátovi.

FAQ

Časté otázky.

Od kdy platí nový slovenský zákon o odpovědnosti za vadný výrobek?

Slovenský zákon č. 242/2026 Z. z. nabývá účinnosti 9. prosince 2026. Vztahuje se na výrobky uvedené na trh nebo do provozu od tohoto dne, na starší výrobky se použijí předpisy účinné do 8. prosince 2026.

Považuje se software nebo mobilní aplikace za výrobek?

Ano. Zákon v § 2 písm. a) výslovně uvádí, že za výrobek se považuje i software. Směrnice (EU) 2024/2853 doplňuje, že nezáleží na tom, zda běží v zařízení, v cloudu nebo jako SaaS.

Jsem výrobce, když mi aplikaci naprogramovalo studio?

Můžete být. Výrobcem je podle § 2 písm. f) i ten, kdo si výrobek nechá navrhnout nebo vyrobit, nebo ho označí svým jménem či značkou. Konkrétní situaci a smlouvu s dodavatelem nechte posoudit právníkem.

Mohu odpovědnost vyloučit v obchodních podmínkách?

Ne. Podle § 8 nelze odpovědnost vůči poškozenému vyloučit ani omezit a jednostranné prohlášení nebo dohoda, která to dělá, je neplatná.

Týká se zákon i interních firemních aplikací?

Většinou jen okrajově. Zákon chrání fyzické osoby a nekryje škodu na majetku ani datech, které se používají k podnikání nebo výkonu povolání. Usmrcení nebo poškození zdraví fyzické osoby však kryje bez takové výjimky.